neděle 22. března 2020

Rouškovej výlet do Voděradských bučin

Tak doba koronavirová propukla v plné parádě, všechno je zavřený, nikdo nikam nemůže a všichni by měli sedět doma. Jenže to nás zrovna moc nebaví, a tak si vymyslíme nedělní výlet do přírody, kde žádní lidi nebudou a my tak aspoň na den vypadneme z Prahy.

Výlety v době koronavirové

Sednem do auta, který jsme teď začali konečně používat, protože do mhd se nám moc nechce a jedeme nejdřív na Floru ke kamarádce Barče, která neváhala a koupila si šicí stroj a šije roušky. Je tak hodná, že nějaký ušije i pro nás, ať taky něco máme. Předáme si je před vchodem a pak už frčíme směr Voděradské bučiny.

U Jevanskýho rybníka

Zastavujeme v obci Louňovice, kde parkujeme a odtud míříme po modré a následně pak zelené do národní přírodní rezervace Voděradské bučiny. Celou cestu jdeme moc hezkým bukovým lesem a je teda poměrně chladno. Dítko máme v nosítku, tak nás aspoň trošku zahřívá, ale jinak je teda slušná zima. To nás ale nemůže zastavit a náš naplánovanej 13km okruh určitě zmákneme!

Rybníky podél rezervace Voděradské bučiny

Pak už dorážíme k rybníkům, podél kterých jdeme po červené turistické značce. Tam už se začínají objevovat nějací lidi, ale všichni teda poctivě nosí roušky a snaží se nepřibližovat. Je to fakt zvláštní doba. Každopádně příroda je tu moc hezká a my si pobyt v ní náležitě užíváme. Ke konci okruhu, kdy se vracíme zpět do Louňovic dokonce začne sněžit a strašně by se teď hodilo zalízt do nějaké vyhřáté hospůdky a dát si něco teplýho k jídlu. Blbý ale je, že kvůli nouzovýmu stavu jsou všechny restaurace zavřený, a tak máme smůlu. Nebo ne? 

Oběd v autě

Narážíme totiž na restauraci U Henců, kde prodávají jídlo přes okýnko! Neváháme ani vteřinu a jdem si jídlo objednat. Mezitím skočíme pro auto, který si přistavíme k restauraci, abysme mohli s jídlem jen šupsnout do auta a v teplíčku a pohodlíčku to vevnitř sníst. No řeknu vám, tak moc jak teď mi jídlo z krabičky ještě nikdy nechutnalo! 

Pozorujem zvířatka u restaurace U Henců

Pěkně najezení a ohřátí se pak ještě donutíme vylízt ven, protože vidíme, že součástí restaurace je i výběh pro kozy, klec s králíkama, voliéra pro havrana a já nevím ještě jaký zvířata. A tak jsme skoro v takové minizoo, kde se nám fakt líbí a hlavně dítko je ze všech zvířat nadšený (i když to tak na fotce možná nevypadá).

Taková skoro minizoo v Louňovicích

No a touhle bezva restaurací v Louňovicích, kde se postarali jak o naplnění našich žaludků, tak o zábavu v podobě zvířátek zakončujeme náš dnešní výlet. Koronavirus nekoronavirus, my si to prostě dovedeme udělat hezký vždy a všude. 

Trasa pěšky: 12,5 km, 3 hod 40 min

Trasa Voděradskými bučinami



Žádné komentáře: