Ták jo, další z našich mega supr čupr výletů je tady. Je sice prosinec, zima jak blázen, já jsem na začátku osmýho měsíce, ale nic nás nemůže zastavit. Ráno vyrážíme ještě s Vlastíkem a Pavlem busem z nádraží Veleslavín do 20 minut vzdálenýho Buštěhradu. A to není kompletní sestava, jelikož se k nám má přidat ještě Adélka a její kamarádky Iva, Terka a Lucka.
S obřím králíkem
Jelikož ale holky naberou po cestě nějaký zpoždění a my už jsme nachystaní v Buštěhradu a venku je docela kosa, rozhodneme se počkat kde jinde než v hospodě. Buštěhrad není žádný velkoměsto s velkým výběrem podniků, a tak zapadneme do
toho prvního, na kterej narazíme - na hospodu U Junků. Taková, řekla bych, zaflusaná čtyřka. Avšak zdání klame. Je to další z nezapomenutelných lokálů, kterej můžu určitě doporučit. Podnik má svou atmosféru. Sice není ještě ani poledne, ale praská to tam ve švech, spousta štamgastů už má zabraný svoje místa a my si tak sedáme k volnýmu stolu do rohu. Všude jsou obrázky nějakých lidí - kamarádů z nejrůznějších oslav, sportovních utkání a já nevím odkud ještě a nejlepší na tom všem je, že ty lidi na obrazech začneme pomalu poznávat, protože většina z nich sedí s náma v hospodě. Je to vlastně taková hospodská rodina.
toho prvního, na kterej narazíme - na hospodu U Junků. Taková, řekla bych, zaflusaná čtyřka. Avšak zdání klame. Je to další z nezapomenutelných lokálů, kterej můžu určitě doporučit. Podnik má svou atmosféru. Sice není ještě ani poledne, ale praská to tam ve švech, spousta štamgastů už má zabraný svoje místa a my si tak sedáme k volnýmu stolu do rohu. Všude jsou obrázky nějakých lidí - kamarádů z nejrůznějších oslav, sportovních utkání a já nevím odkud ještě a nejlepší na tom všem je, že ty lidi na obrazech začneme pomalu poznávat, protože většina z nich sedí s náma v hospodě. Je to vlastně taková hospodská rodina.
Kluci v hospůdce U Junků
Ceny jsou více než přívětivý a vše, co jsme ochutnali bylo moc dobrý. Dokonce když už mají dorazit holky, odnavigujeme je k nám, a rázem je nás v hospodě 8 a holky si na naše doporučení taky dávají polívku.
Pak už konečně pokračujeme po zelené směr obec Zájezd, kde se nachází taková malá soukromá zoologická zahrada s názvem ZOOpark Zájezd. Máme štěstí, teď v prosinci tu není moc lidí, a tak je i snížený vstupný na pouhopouhých 50 Kč. Když vlezeme dovnitř, je tam toho fakt spousta. Lemuři, sovy, leguáni, chameleoni, pštrosi, domácí zvířata, jako kozy a králíci, ke kterým se může i do výběhu a dokonce i velbloud, kterej mě překvapí asi ze všeho nejvíc.
Adélka u vstupu s lemurama
Pak už konečně pokračujeme po zelené směr obec Zájezd, kde se nachází taková malá soukromá zoologická zahrada s názvem ZOOpark Zájezd. Máme štěstí, teď v prosinci tu není moc lidí, a tak je i snížený vstupný na pouhopouhých 50 Kč. Když vlezeme dovnitř, je tam toho fakt spousta. Lemuři, sovy, leguáni, chameleoni, pštrosi, domácí zvířata, jako kozy a králíci, ke kterým se může i do výběhu a dokonce i velbloud, kterej mě překvapí asi ze všeho nejvíc.
Zvířectvo v ZOOparku Zájezd
Jelikož už jsme opět všichni hladoví, zastavujeme se v podniku jménem Hostinec Zájezd. Zrovna asi nejsou moc nachystaní na sezónu, a tak tam toho na jídlo moc neseženeme. Pouze nakládaný hermelín a utopence. No aspoň dobrá svačinka, na restauraci s teplým jídlem si asi budeme muset ještě chvilku počkat.
Sova
Pak už pokračujeme po žluté až do Číčovic, kde narážíme na hostinec U Václava. Na výběr tam není skoro nic, a tak si dáváme smažený sýr, na kterým není co pokazit. To se ale mýlíme, protože nám jej donesou studenej a vracíme ho. No prostě podruhé bychom sem už asi nešli, nicméně teď jsme rádi aspoň za nějaký jídlo. Na druhou stranu ale musíme přiznat, že to je hodně levný, ale kvalita teda mizerná. No nic, míříme do Tuchoměřic, odkud nám jede autobus zpátky do Prahy. Poslední úsek je po silnici, což je takový blbý, ale zvládneme to a bus krásně stihneme. Další super výlet za náma a spoustu dalších před náma!
Trasa pěšky: 11 km, 3 hod
Menší výlet v okolí Prahy na mapě
Žádné komentáře:
Okomentovat