Ráno vstaneme, rozloučíme se s Tiffany a jako poděkování jí předáme český piva. Sice jsme je koupili v Americe, ale kdo by se tahal s kartónkem pivek až z dalekýho Česka, že jo. Navlečem si plavky, a jdem si zaplavat k blízké pláži. No jdem si zaplavat...Jirka si jde zaplavat a já beznadějně stojím na písku, před očima včerejší vyvrženou medúzu. Popravdě řečeno kvůli tomuhle stvoření se mi do vody vůbec nechce. Jirka mě sice přesvědčuje, že on sám už tam plave nějakou chvilku a zatím žádnýho mořskýho živočicha nepotkal, nicméně já mu stejně nevěřím a vyčkávám na souši.
Jedno z dnes navštívených míst
Když jde okolo pár místních usedlíků, neváhám ani minutu a jdu se jich zeptat, jak to tady s těma medúzama vlastně je. Přesvědčí mě, že tady
mi opravdu nehrozí žádný nebezpečí, a tak se konečně odhodlám jít do vody. Tam si to náramně užijeme, skáčeme a blbneme ve velikých vlnách, až jsme z toho řádění celý utahaní.
Floridský vlny a přelétaví ptáci
Pak už natolik pokročí čas, že se vydáváme dál na cestu a zastavujeme u jednoho State Parku, jehož jméno jsem si bohužel zapomněla zaznamenat. Tam se opět projdeme po board walk a dokonce objevíme dřevěnou rozhlednu, na kterou si vylezeme a pokocháme se okolní krajinou. Tak tam je spousta zvláštních ještěrek, který velmi divně skáčou, až skoro lítají.
Sestup z mini rozhledny
Pak už míříme do dalšího národního parku jménem Congaree National Park, který je jedním z posledních lužních pralesů v Severní Americe. Vidíme tam spoustu cypřišů, anglicky zvaných cypress tree, který mají hodně široký spodní kmeny, vetšinou ponořený ve vodě a celkově jsou na naše poměry velmi zvláštní. Například, když jsou ještě hodně mladý, jsou to jen takový malý pahýlky čouhající z vody a až pak tomu začnou růst větve a jehličí.
Kmeny cypřišů ponořený ve vodě (vlevo) a mladej vyrůstající cypřiší pahýl (vpravo)
Jedno torzo takovýhodle širokýho kmene mají vystavený i v návštevnickým centru a spodek kmenu je tak širokej, že si do něj v pohodě vlezem jako do jeskyně. Jsou to teda pěkní velikání ti cypřišové. V parku si uděláme menší vycházkovej okruh, kde teda celou cestu pozorujeme zmíněný cypřiše a jiný přírodní úkazy a taky se mi tam málem podaří spadnout do vody, jak tam blbnu se selfie tyčí na kládě ležící přes vodu.
V jeskyni z kmene cypřiše
Pak už jedeme dál a zastavujeme u našeho "oblíbenýho" Burger Kinga, kde si dáváme tu nejvíc levnou a snad ne až tak příliš nezdravou stravu, kterou tam nabízí. A je to fakt dobrej deal, protože 10 kuřecích nuggetek tam pořídíme za dolar padesát. No nekup to.
Pak už jedeme do městečka Winsboro, kde máme domluvený spaní u Španěla Jeana přes AirBnb. To Winsboro je teda pěkná díra musím říct, nicméně ubytování je levný a docela hezký. Máme tam pronajatej jeden pokojíček a vedle má pokoj asi 20letej Jean s jeho malým bráchou. Večer si povídáme a uvažujeme o různých ubytovacích službách včetně Couchsurfingu. A v tom Jirku napadne, že by Couchsurfing vlastně mohl dělat i řidič kamionu. Že by prostě ubytovával lidi v návěsu a jezdil s něma všude možně a bydleli by s ním v různých koutech světa. No není ta myšlenka geniální?