Hned ráno se vydáváme za dalším dobrodružstvím, a tím je pro dnešní den archeologickej park Neapolis v Syrakusách. Z domu to máme podle mapy asi 20 min pěšky, což je s dvěma dětma, kočárem a stavem sicilských chodníků nereálný, ale my nikam nespěcháme, ba naopak cestu si zpříjemňujeme zastávkama.
Naše čtyřčlenná výprava na Sicílii
Hned tou první je jedna z kavárniček, kam Italové chodí snídat. Několik chlápků vevnitř sedí nebo postává, srká svoje presso za euro a čte si noviny. Takovej ranní kolorit. Ženský nevím kde vězí, asi doma
vaří oběd a poklízí. Jak řekl (snad ze srandy :-D) Jirka: "Tady to ještě funguje".
Nejlepší pistáciovej croissant mýho života
A tak si dáváme ten nejlepší croissant na světě! Ještě teplej, křupavoučkej, plněnej krémem z pistácií. No nebe v hubě. Pak už se dostáváme ke vstupu do archeoparku, zaplatíme 13 Eur za dospělýho, děti jsou až do 18 let zdarma a vydáváme se objevovat starodávný svět. Více info o vstupenkách, otvírací době a nějakých těch historických faktech najdete
zde.
Chodníčky v Archeoparku Neapolis - dá se to zvládnout i s kočárkem
První věc, na kterou se jdeme mrknout je slavný Dionýsovo ucho. Je to vlastně jen taková díra ve skále, kdybych měla být stručná. Je tam poměrně pěkná ozvěna, ale zas to není něco, co by mě strašně mrzelo, kdybych neviděla. Nicméně celkově je archeologickej park Neapolis moc pěknej. Jen nechápu, proč to ucho je nejslavnější. No ale celkově jsou tam zajímavý všechny ty "jeskyně". Nejsou to takový ty klasický jeskyně s krápníkama pod zemí, ale spíš takový zajímavý místa ve skále. Pořádají se tam prý i koncerty díky dobré akustice. No a děti se tam fakt vyřádí na všech těch kamenech, akorát jsou pak od toho jeskynního prachu jako prasátka. No nic, jdem dál.
Nejrůznější skrýše a jeskyně v archeoparku v Syrakusách
Další moc pěknou památkou je Teatro Grecco neboĺi řecký divadlo. Obrovskej amfiteátr, kterej je svou velikostí fakt obdivu hodnej. Obcházíme ho seshora, kde jsou ještě takový malinký jeskyňky ve skalách a z některých dokonce teče voda a jsou tam jezírka. To je fakt kouzelný. A ten výhled odtama taky stojí za to. Takže za nás určitě fajn zážitek.
Řecký divadlo v Syrakusách
Jen občerstvení jsou tam takový nic moc. Co by člověk čekal, uprostřed těchto turistických atrakcí je většinou jídlo dost drahý a ještě ke všemu stojí za prd. Co tak koukám na recenze a na podniky, v kterých nikdo nesedí, tak se nakonec ani neodvažujeme někam jít. Míříme pak tedy domů a po cestě narážíme na parádní řeznictví. Kupujeme si nějaký vepřový plátky z krkovice a tak jak krkovici moc nemusím, tak v Itálii jsme ji měli vždycky výbornou. Nevím, čím to, ale ten tuk, je tam nějakej jinej a má to prostě bezva šmak. Takže krkovičku si uděláme doma, pak dáme polední klid dětem i nám, abysme vůbec dožili večera. Tyhle naše dovolený totiž zas až takový dovolený nejsou.
Po cestě ještě kupujeme pečené kaštany z pouličních kouřících vozíků
Odpoledne už neděláme nic extra náročnýho, děti chtějí na pláž a na zmrzku, a tak jim přání plníme a narazíme na asi nejlepší zmrzku v Syrakusách do podniku Dolcidea Gelati Bianca. Já si dám navíc ještě presso se šlehačkou, a to je teda bomba. Ještě teď jak to píšu, tak se mi sbíhají sliny. Takže milovnící kafe s pravou domácí šlehajdou, šup tam!
Milánci na zmrzce
Na pláži pak potkáváme českou holčičku Terezku ve věku naší Sabinky, a tak se holky hned skamarádí, lítají pak po pláži jako divé a je to fakt super zábava. My trochu pokecáme s rodičema a prarodičema a pak už nastává čas jít zase domů, na kutě, aby byla energie i na další den.
Konec dne na pláži
Trasa pěšky: 4 km, 1 hod + pak ještě na pláž
Ubytování: Airbnb v Syrakusách -
House of lemons
Cesta do a po archeologickým parku Neapolis
Žádné komentáře:
Okomentovat