úterý 18. října 2022

Cesta do Syrakus plná dobrodružství a nečekaných zvratů

Úterý začalo hodně brzo, a to kolem půl druhé ráno, kdy jsme vstávali. Kolem druhé už i s dětma nasedáme do auta a míříme směr Vídeň. Vzhledem k této nekřesťanské ranní hodině nikdo nikde není, a tak se nám alespoň dobře jede a po čtvrté se objevujeme v okrajové části Vídně, v Leopoldau. Nacházejí se zde garáže P+R, kde můžete za pár Euro nechat stát auto a pohodlně odjet MHD až na letiště (více o parkování na letišti ve Vídni v tomto článku). No pohodlně....to se nám povedlo už několikrát, tahle cesta ovšem nabrala jiných obrátek.

Ve vlaku z Leopoldau na vídeňský letiště

V garážích jsme brzy, v poklidu nachystáme všechny děti i věci a koupíme si týdenní ticket na parkování. V aplikaci OBB koupíme lístek na MHD a vydáváme se směr další dobrodružství. První vlak nám jede ve 4:50 a pak ve stanici Floridsdorf máme přestupovat na návazný vlak REX7. Ten ale asi minutu před odjezdem zmizí z tabule a najednou je ticho po pěšině.
Ptám se výpravčího jinýho vlaku, co to má znamenat a on mě odkáže na ceduli, kde je napsáno, že je vlak zrušen. Zrušen? A co my teď tady? Další jede za 45 min, takhle brzo ráno ty spoje nejsou úplně ideální a to už nám uletí letadlo. Už tak jsme tam měli být jen hodinu před odletem, namísto doporučovaných dvou.

A tak rychle objednáváme Uber. Nemáme sedačky ani pro jedno dítě, máme kočárek a ještě dost spěcháme. Tak snad nepřijede nějakej pruďák dodržující předpisy a s malým kufrem. Avšak máme štěstí, za necelých 10 min doráží fousatej Ind, kterej nám všechno naloží, děti bez sedaček vůbec nekomentuje a téměř na všech úsecích překračuje rychlost asi o 30 km/h. No zlatej to člověk. Zaplatíme asi 35 Eur, což je skoro polovina než u běžnýho taxíku a běžíme odbavit kočár, protože jakmile budou mít náš kočárek, tak už nám neuletí.

Jeden kufřík pro čtyři lidí na osm dní

A tak jsme to nakonec všechno zvládli, i přes tyhle stresující obtíže a nasedáme do letadla směr Katánie. Let trvá necelý dvě hodiny a už se objevujeme na jihu Evropy, na slunné Sicílii. Chceme stihnout vlak ze stanice Fontanarossa, kam chceme dojít pěšky, ale jelikož nejedou výtahy a všechno se tak nějak komplikuje, uznáváme, že asi pojedeme dalším vlakem. A tak si čekání zkrátíme v McDonald´s na letišti, kde mají interaktivní stůl s hrama, tak se s dětma zabavíme a pak v poklidu vyrážíme na vlak.

Děti krájí prstem citróny a a pak razíme na vlak

Po cestě je teda docela dost odpadků, což nedělá úplně nejlepší dojem, na druhou stranu tam najdu krásnej kyblík na písek i se sítkem a hrabičkama, kterej hned bereme, protože to se na pláži bude hodit. Kromě nafukovacího kruhu jsme žádný hračky pro děti nebrali, jelikož bysme se nevlezli do příručních zavazadel a kdo by se s tím tahal, že jo. A tak se tu ten bordel vlastně hodí.

Čekání na vlak ve stanici Fontanarossa a mapka cesty pěšky z letiště na vlakovou stanici

Dorazíme na vlakovou zastávku, v automatu koupíme lístky do Syrakus a čekáme na příjezd vlaku. Za hodinku se objevujeme v Syrakusách, kde máme rezervovaný první ubytování přes Airbnb. Je to kousek od nádraží, a tak už se všichni těšíme, že budeme brzo v bytečku, zbavíme se zavazadel, najíme se a na chvíli si odpočineme.

Jenže zrovna v naší úzké uličce stoji náklaďák a něco se tu opravuje. Avšak poprvé tu poznáváme vstřícnost místního lidu! Dělníci jakmile nás zmerčí, přispěchají, odsunou asi stokilovej květináč a přenesou kočár i se spícím dítětem. Náš dům je hned u nich a když vidí, že máme před sebou tři patra úzkých schodů, hned se nabídnou a vláčí kočár dál. Nemůžu tomu uvěřit. Pomohli nám jen tak, ani jsme je nepoprosili, sami se nabídli a s úsměvem na tváři pomohli. Moc děkujeme a jsme příjemně překvapení takovým pozitivním zážitkem.

Nejhodnější dělníci nesoucí kočárek i s dítětem

Odpoledne ještě vyrážíme na pláž. A abysme tam nešli hladoví, zastavujeme se v podniku Bar Pasticceria Midolo na typické sicilské jídlo Arancini. Jsou to smažené rýžové koule naplněné ragú. Náplní mohou mít samozřejmě víc, jako třeba riccotu, mozzarelu nebo proscuito, ale ragú je klasika. Zkoušíme taky dezertík s rybízem a lesníma jahůdkama a všechno je moc dobré. Ach ty chutě Itálie.

Smažené koule Arancini v Syrakusách

Pak už dorážíme na městskou pláž, která je sice maličká, ale poměrně čistá, je tu malinko lidí a moře je nádherný. Děti jsou ve svým živlu, hrabou v písku, pouštějí se do vln a jsou tak strašně moc nadšení. Nám je taky fajn, na pláži je klídek a pohoda a ještě k večeru je tu nádherných 23 stupňů. Co víc si přát v druhé půlce října.

Plážový stvořeníčka v Syrakusách

Večer už pak míříme k domovu. Bydlíme přes Airbnb, který se jmenuje Domov citrónů. Jak příznačný jméno. Celej byteček je žlutej, jsou tam různý citrónový dekorace, ať už na stěnách, podsedáky, obrazy, závěsy, odpadkovej koš,... a třeba i umělý citróny. Děti jsou nadšený. Byt má skvělou polohu, kousek od nádraží, od centra i od malé pláže, všechno v docházkové vzdálenosti. Cena taky super, něco málo přes tisícovku pro dva dospělý a dvě děti za noc.

Citróny kam se podíváš

Po cestě z pláže ještě potkáme bezva stánek se zeleninou, kde za pár eur nakoupíme spoustu rajčat, kaki, hroznů a bůhví čeho ještě a jdeme spokojeně do našeho útulného bytečku. Usneme asi v 8 společně s dětma, abysme dospali předchozí kratičkou noc a odpočinuli si na další den plnej dobrodružství.


Ubytování: Airbnb v Syrakusách - House of lemons

Mapka naší první procházky v Syrakusách












Žádné komentáře: