Tuhle neděli se slaví v Manhattnu velikonoce a my si to
rozhodně nemůžeme nechat ujít! Ba naopak, musíme ukázat Amíkům, jak se to dělá
u nás. A tak ráno sednem do auta a jedeme do Wallmartu nakoupit suroviny na
pečení velikonočního berana. Máme sice menší problémy s hledáním mouky,
protože tady existuje jen jeden typ, ale to nás nemůže zastavit. Naopak!
Dokonce se nám podaří najít i formu na berana! Nevypadá sice jako ta u nás a náš
beran tudiž bude placatej, ale i tak to bude beran.
Beránčí hlava
Jakmile se vrátíme, začne u nás v apartmánu velká akce
s názvem pečení. Naštěstí je nás hodně a tak nakonec
všechno zvládnem. Já trošku rozdávám úkoly, protože pečení je pro kluky španělská vesnice a navíc každá akce potřebuje nějakýho šéfa. Ale samosebou taky makám, aby zase nedošlo k mejlce.
všechno zvládnem. Já trošku rozdávám úkoly, protože pečení je pro kluky španělská vesnice a navíc každá akce potřebuje nějakýho šéfa. Ale samosebou taky makám, aby zase nedošlo k mejlce.
A protože vybavení naší kuchyně není úplně nejlepší a nemáme
mixér, musí kluci udělat sníh rukama. A tak miska s metličkou koluje mezi Alexem,
Matějem, Martinem a Vojtou, protože je to teda fakt fuška. Po umíchání těsta ho
vylijeme do formy a šup s beránkem do trouby. Jeho upečení už pohlídá
Anička, protože my s klukama se vydáváme k místní přehradě jménem
Tuttle Creek za účelem sehnání pružných proutků na tatary.
No na tatary…když vyslovím tohle slovo, skoro nikdo mi
nerozumí. Většina lidí tomu říká pomlázka, ale je vysloveno taky spousta jiných
názvů pro tento šlehací nástroj. Z naší diskuze vzejde nápad podívat se na
internet a tak nacházíme tuhle mapu s místama, kde se jak pomlázce říká.
Mapa s názvama velikonočních pomlázek
A když už máme proutky uřezaný, hodíme je do auta a vracíme
se na koleje. A že těch proutků máme…bude jich asi kolem čtyřiceti. Pro skoro
každýho kluka z Česka. Pletení z nich už si kluci obstarají sami,
protože já mám nyní jiný starosti. Mám sraz s hokama u nich za účelem
barvení vajec.
Voskovky a svíčky na barvení vajíček
A Barča je teda profesionál. Když k holkám dorazím, je
už vše nachystáno, půlka vajec vyfouklých a půlka uvařených natvrdo, roztopený
voskovky, připravený jehly. A akce zdobení vajec voskem může začít. Trochu se
stydím, že tuhle metodu používám poprvé, ale výsledek je přímo úžasnej! Jde
vidět, že Barča v tom má praxi, a proto jsou její vajíčka mnohem hezčí než
ty naše s Kamčou. Ale snažíme se o sto šest. Práce je to sice časově
náročná, avšak naše výtvory jsou tak povedený, že se rozhodnu, že takhle už
budu barvit vajíčka každej rok.
Dvě kreslířky
Skončíme fakt pozdě večer, takže pak už jdem jen spát, avšak
velikonoce mají dohru následující den. Jsme pozvaní k Liz na oběd, kam
bereme jako dárek upečenýho berana a já taky vemu nabarvený vejce. A když je
čas srazu, jdu pro kluky k nim na byt. Po zaklepání docela dlouho nikdo
neotvírá, a tak si říkám, jestli na to ty trdla nezapomněli. Pak mi konečně
otvírá Martin a celej byt je úplně prázdnej. Teda to si myslím první okamžik,
protože pak už všichni vyběhnou zpoza rohů a skříní i s pomlázkami a
začnou mě až málem nelidsky mrskat. Prej abych byla zdravá. A tak jsme i tady v Kansasu,
několik tisíc kilometrů od našich domovů dodrželi naše hezký český tradice a
perektně si užili velikonoční svátky.
Žádné komentáře:
Okomentovat