Návštěva čokomuzea a pár zajímavostí o čokoládě

Za státnice jsem kromě květin dostala ještě jednu zajímavou věc, a to poukaz do čokoládovýho muzea Choco Story. A tak se jednoho pátečního podvečera vydáváme do centra do Celetné navštívit tohle interaktivní muzeum.

 

 Král všech čokolád

Nejprve zamíříme do interaktivní části muzea, kde nám paní čokolatérka ukáže,

Promovaní inženýři z ČVUTu

V úterý pokračuje naše pražský tažení a hned ráno zamíříme do Thajskýho ráje na Staroměstským náměstí na ošetření nohou rybičkami Garra Rufa. Popravdě řečeno, nikdy mě to moc nelákalo, nicméně jsem objevila skvělou nabídku na Slevomatu na 25 minutovou proceduru za 39 Kč, tak jsem si říkala, že tomu dám šanci.

Moje nohy v rybičkové lázni

Vejdeme dovnitř, paní nás usadí na gauč a hned na první pohled nás zaujme cedulka s

Zákusky ve Světozoru a představení v divadle Rokoko

Zítra mám promoce a tak tuhle významnou událost spojíme s každoroční návštěvou mojí mamky tady u nás v Praze. Je tedy pondělí a my usedáme do oblíbenýho žlutýho vlaku Regiojet a celou dobu plánujeme, co a kdy budeme dělat, takže ani nestihnu udělat žádný věci do školy, což však není taková katastrofa.

Dorazíme po druhé hodině a jako první jedeme na byt, odhodit přebytečnou bagáž a pak se ihned vydáváme do víru velkoměsta. Jedeme na Václavák, kde máme v plánu navštívit naši oblíbenou cukrárnu Ovocný Světozor a pak hned vedle máme v sedm večer naplánovaný divadelní představení.

Pověšenej koník na křižovatce pasáží Rokoko a Lucerna

Nejdřív jdeme do pasáže omrknout, kde se vlastně divadlo Rokoko nachází, ať pak nezmatkujeme na poslední chvíli. Najdem to rychle a po cestě dokonce uvidíme

Matějská pouť a poalkoholové povalečství

V neděli ráno vstáváme kupodivu docela brzo. Kolem deváté už jsme všichni vzhůru, i když Adélce se teda chce ještě spát, ale zbytek osazenstva ji nenechá. Začneme po sobě házet fusky a pak je definitivně po spaní. Vstáváme sice brzo, ovšem s vypravením se z bytu už je to horší. Trvá nám skoro dvě hodiny, než finálně vyrazíme.

Čtyřlístek na Matějské

Jelikož je venku hezky a je fajn nápad trošku se po včerejší párty projít, míříme do Stromovky, kterou projdeme od nás z Podbaby až do Holešovic. Po cestě zavoláme Ondrovi, ať se k nám přidá a

Výlet do Českýho Brodu s návštěvou mafiánské hospůdky

Ráno vstaneme na budík a už v devět musíme vyrazit na cestu. S Vlastíkem a Pavlem máme sraz na metru na Hájích a v deset nám tam odtud odjíždí bus do Louňovic, výchozího bodu našeho pěšího výletu. Ať má tenhle článek taky nějaký praktický informace, přikládám sem odkaz na mapu a dodávám, že celá trasa má 23 km a zabere zhruba 6 a půl hodiny. Kdybyste nás náhodou někdo chtěl následovat.

Trasa z Louňovic do Českýho Brodu

Po asi půl hodince v buse se objevujeme na zastávce v Louňovicích a najednou nikdo neví,

Páteční palačinkobraní a deskohraní

Sotva se vrátím v pátek ze školy a sednu si na gauč, už slyším cinkat zvonek a tuším, kdo je dole přede dveřma. Čekám Adélku, která za nám přijela na návštěvu z Mnichova. Na tento víkend totiž máme v plánu velkou akci, přijedou i kluci pinpongářský z Olomouce a budeme společně zapíjet čerstvý inženýry a celkově společný setkání po letech. Po dlouhým přemlouvání totiž kluci konečně dorazí do Prahy, matky měst a všech podělanejch Pražáčků ... dle jejich mínění.

Moraváci v Praze

A tak hned po příjezdu s Ádou vyrážíme do Kauflandu nakoupit nějaký dobroty na dnešní večer, kdy je naplánovaný deskohraní. Jako vždy se tato akce

Borovička + tři bukvice = povedená rozlučka

Tak je tady konečně pátek. Ráno dělám zkoušku z hydrauliky a tím pádem mám všechny zkoušky za sebou a najednou mi začíná docházet, že v neděli odjíždím. Celej minulej týden jsem měla každej den zkoušku, což sebou neslo i dost stresu a učení se na další den, takže mi můj odjezd ani nepřišel na mysl. 

Když je teda po všem a já jdu ze školy domů tak přemýšlím, co ještě dnes musím zařídit. O půl čtvrté mám sraz s Jirkou ve Staropramenu a jdem nakoupit nějaký piva na dnešní rozlučku. Pak ještě musíme honem do Kauflandu nakoupit nějaký suroviny na pomazánky, který chcem udělat jako takový malý pohoštění. Takže práce fůra a času málo … No a proto se dostáváme na Strahov, kde se moje rozlučka má konat, asi minutu před oficiální začátkem. Dva lidi už tam dokonce jsou! Hnedka začnem mazat pomazánky a lidi přicházej docela na čas. Zábava je v plným proudu, hraje se fotbálek a různě se klábosí (jak by řekl Dan :-D). Něco po desáte však už někteří musí jít a tak se ještě rozhodnu rychle zorganizovat, abychom se společně vyfotili. Jen díky tomu, že klukovi, kterej nás fotí to nejde, tam v poslední sekundě stačí vběhnout i právě přijetivší Adéla. Táhla se sem chuděra až z Mnichova, kam přijela teprve v neděli a v pátek hned musí zase zpátky. Takže máme krásnou fotku, kterou Karel trefně nazval kolektivní blaho Tak tady je.

  Hromadná fotka Téměř všech zúčastněných

Na rozloučenou taky dostanu spoustu dárků, který jsem vůbec nečekala a mám z nich obrovskou radost. Jsou to samý praktický dárky jako