Sraz máme v 11 na Budějovické. Já, Kamča i Vilda jsme tam nastoupeni v pozoru, bohužel nám však chybí řidič. V tom zazvoní telefon a Martin se omluvným tónem snaží vysvětlit, že má trochu zpoždění a taky že vlastně jede autobusem. Domů se totiž dostal až ráno a když si vzal klíčky od auta, mámě se jeho stav nezdál úplně příznivej, a tak mu dala dejchnout do alkoholtestru. A hodota 0,8 poslala Martina i s baťůžkem místo do auta do autobusu. No nic, nevadí. Vydáváme se tedy na hlavák odkud bereme vlak do Berouna.
Na nádraží v Berouně
Když vystupujeme v Berouně, zjišťujeme, že Koněpruský jeskyně jsou ještě nejmíň 5 km po silnici a nebo 8 km lesem. Je hrozný vedro a po silnici se nám tudíž nechce a cestu lesem plánujeme jako cestu zpáteční. Napadne nás tak bezvadnej nápad, a tím je stopovat po cestě tam. Máme to veliký štěstí a to, že hned za Berounem