Na běžkách přes Královku až na Maliník

Ráno začínáme den bezvadnou snídaní a s nabalenýma batohama a veškerýma věcma na celej týden v nich vyrážíme na trasu. Nechceme už podnikat nic velkýho, jelikož s tou bagáží to asi nebude úplně jednoduchý a navíc se ještě dneska musíme dostat busem zpátky do Prahy, abychom druhej den mohli alou do práce. A tak teda jak říkám, začneme zlehka ... čtyřkilometrovým stoupákem do strašnýho krpálu.

Poslední vyjížďka

Běžky neseme v ruce, protože tady v nížinách toho sněhu zas až tolik není a za hodinu a něco se objevujeme u kostelíka v Hraběticích, kde jsme svoji trasu začali i včera. Po stejné stopě ale jedeme jen pár desítek metrů, protože dneska odbočujeme ještě před nádrží Josefův Důl a objíždíme ji tak z druhé strany než včera.

Běžkařský okruh kolem Bedřichova

Ráno musíme vstávat brzo, jelikož jedinej bus, kterej nás může vyvíst nahoru na hřeben jede o půl osmé ráno a další až za tři hodiny. A tak míříme pěšky na zastávku Bedřichov bowling, kde nasedáme do úplně prázdnýho busu a vyrážíme na kopec do Hrabětic. Tam už nazouváme běžky a vydáváme se k přehradě Josefův Důl. Počasí nám vychází, slunce svítí jako blázen. Je sice zima jako hrom, ale aspoň tu nejsou žádní lidi. Až na jednoho bruslaře, kterej se vydal sklouznout se na zamrzlou nádrž.

U vodní nádrže Josefův Důl

Při cestě po hrázi potkáváme pana hrázného, kterej zrovna měří průsaky, a tak mi to nedá a vyzpovídám ho, co mu tam vlastně vychází za údaje. Je moc milej a ani mu nevadí, jak se vyptávám. Kupodivu. Z hráze máme namířeno do Kristiánova, kde má být otevřený muzeum skla. Jelikož

Snowtubing a jiné zimní radovánky v Bedřichově

A je to tady, sobota ráno a my nasedáme do žlutýho autobusu a vyrážíme směr Liberec. Dáváme si horkou čokoládu a zimní minidovča může začít. Po příjezdu do Liberce ihned míříme do Adrenalin Centra, který je hned u autobusovýho nádraží Fugnerova a jdeme půjčit běžky. Já svoje táhnu až z Olomouce, Jirka, jelikož žádný nemá, si je půjčuje až na místě. I s běžkama pak nasedáme do autobusu, kterej jede ještě asi půl hodinky a objevujeme se v Bedřichově u stadionu.

Občerstvení na palubě

Je zima k zbláznění, navíc je docela zataženo a jsme z cesty celí vymrzlí. Čekají nás asi 3 km napříč vesnicí než dorazíme do našeho penzionu U Elišky. Cesta to sice není dlouhá, ale v těch -15°C to není žádná hitparáda. A tak se po cestě ještě zastavujeme na jídle v  restauraci U Smutných. Prostředí je hezké, ale je to tam

Karlovy Vary - rozhledny, kolonády, oplatky a Becherovka

Kolem desáté vyrážíme na autobus, kterej nám jede naštěstí už z Hradčanské a tentokrát máme namířeno do Karlových Varů! Opět jsme využili bezva akce Flixbusu, a tentokrát stáhli náklady za cestu opravdu na minimum. Možná se to někomu nebude chtít věřit, ale za obousměrnou jízdenku zaplatíme 38 Kč na jednoho. A to, kam máme namířeno bychom poznali i se zavázanýma očima, jelikož se celým autobusem nese ruština, která je tady v silné převaze.

Necháme se vyhodit na Dolním nádraží a odtud putujeme pěšky přes ulici Moskevskou až k okraji lesíka. Narazíme na zelenou turistickou značku, které se držíme už po zbytek cesty. Moc se nám líbí lázeňský domy, který lemujou okraj centra města. Jdeme tou pěšinkou, kde není nikde ani živáčka a z levé strany máme tyhle historický domy, který můžeme obdivovat a pravou nohou jsme už vlastně v přírodě, takže ideální.

Ruskej kostel

První zajímavou věcí, kterou spatříme jsou obrovský zlatý kopule. Jak brzo zjistíme, patří kostelu s názvem Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla. Neváháme a jdeme dovnitř. V okolí kostela je spousta Rusů, jsme asi jediní Češi, co vstupujou dovnitř. Muži bez pokrývek hlavy, ženy jedině