Po včerejší Mírově svatbě a třech hodinách spánku stojím na zastávce číslo 16 na Florenci a čekám na náš autobus, kterej míří do Jáchymova, kde začíná naše tradiční každoroční putování přes nějaký to český pohoří. Těsně před odjezdem do busu ještě nastupuje Pavel a na Hradčanské se k nám přidává Terka s Davidem. Cesta docela utíká, ale vzhledem k tomu, že jsme všichni poměrně utahaní a já chytře zarezervovala místa vzádu, tak si každej můžeme lehnout na vlastní dvojsedačku a já navíc zůstanu vzadu na pětisedačce, takže se vyspím skoro jako v pětihvězdičkovým hotelu. Asi půl hodinky před cílem má do našeho busu přistupovat Vlastík, kterej se sem plahočí asi se šesti přestupama až ze Semil. Jeho pronikavej hlásek mě vytrhne ze spánku a už zase začíná ta spousta srandy jako každoročně. Já tyhle přechody hor fakt miluju!
Vysílač na Klínovci
Jakmile po třech hodinách jízdy vystoupíme na zastávce Jáchymov lázně, celá skupina navrhuje jít do hospody. Já jsem ale zásadně proti, jelikož toho máme ještě dost před sebou a už je skoro poledne. Teď na začátku výletu mě ještě všichni poslechnou a místo do hospody jdeme