Z Osečné až ke všem čertům

A je tady poslední den naší mini dovolené. Ráno se opět pořádně najíme na  snídani, jelikož nás čeká dlouhej a náročnej den a pak už vyrážíme rovnou z Osečně i s batohama po žluté turistické značce. Naše první zastavení je hned za Osečnou a je to sousoší tří svatých. Nic, co by se nedalo vynechat. Je to hezká socha na pěkným zatravněným vršku. Žlutá vede příjemným lesíkem, a tak se zanedlouho objevujeme na křižovatce pod Čertovou zdí, kde se sbíhá dokonce 6 cestiček!

V lesíku za Osečnou

Nejprv se vydáváme jižně po modré až dojdeme k přírodní památce Čertova zeď. Je to poklidný místo, kde je asi nejzajímavějším útvarem kamenná zeď vyskládaná jakoby z mnohoúhelníků a tvoří takovouhle krásnou stěnu. Je tam taky spousta

Na kole na Ještěd a za obrem Mázou

Po krásných deseti hodinách spánku se dostáváme z našeho kritickýho stavu a jsme si jistí, že dnešní výlet zmáknem. Aby jsme to ale dali, musíme se v penzionu posilnit pořádnou snídaní  v podobě míchaných vajíček, šunky, domácí marmelády a já nevím čeho všeho. Od pana domácího si půjčujeme kola a jelikož je to služba nabízená zdarma k pobytu, nečekáme nic světobornýho. Na druhou stranu to, že z pěti kol sotva vybereme dvě, na kterých se dá alespoň trošku jet jsme taky nečekali. A tak plni odhodlání, že kola (a my taky) výlet zvládnou, vyrážíme směr Ještěd.

Ze začátku trošku kopec

Projíždíme obcí Druzov a máme namířeno na Křížany. Nějakým nedopatřením se nám však podaří minout cestu, a zničehonic se objevujeme na

Pěšky do Lázní Kundratice a na Děvín

Je 9 ráno a my nasedáme do našeho oblíbenýho Regiojetu na Čerňáku a necháváme se odvízt do Liberce. Jaksi jsme si ten sever oblíbili a rádi se sem vracíme. V buse si dáváme naši klasickou čokoládu a spokojeně vyrážíme vstříc dalším dobrodružstvím. Na Libereckým autobusáku máme na přestup 15 min a jelikož jsme nabrali zpoždění 13 min, máme co dělat. Ale naštěstí má navazující spoj taky zpoždění a tak vše v pohodě stíháme. Nalezeme do přeplněnýho busu jako poslední a tak jsme na nepopulárním místě hned u dveří. Takže jakmile se otevřou dveře, máme velkou pravděpodobnost, že vypadneme ven. Nicméně s řidičem je obrovská sranda, je to takovej postarší cikán a práce ho vyloženě baví, celou dobu se s náma směje a když na dalších zastávkách stojí plno dalších lidí, všechny nakonec dobrosrdečně vezme.

Výletníci v Jizekách

Kolem půl dvanácté dorážíme do Osečné a jdeme se ubytovat do našeho penzionu Sucháč. Penzion vypadá fajn, jen paní domácí je trošku fúrie, ale s tím se nedá nic dělat. A tak si do pokoje hodíme batohy a vyrážíme na výlet. Míříme do