neděle 27. března 2016

Hody hody doprovody dejte vejce malovaný!

Tuhle neděli se slaví v Manhattnu velikonoce a my si to rozhodně nemůžeme nechat ujít! Ba naopak, musíme ukázat Amíkům, jak se to dělá u nás. A tak ráno sednem do auta a jedeme do Wallmartu nakoupit suroviny na pečení velikonočního berana. Máme sice menší problémy s hledáním mouky, protože tady existuje jen jeden typ, ale to nás nemůže zastavit. Naopak! Dokonce se nám podaří najít i formu na berana! Nevypadá sice jako ta u nás a náš beran tudiž bude placatej, ale i tak to bude beran.

Beránčí hlava

Jakmile se vrátíme, začne u nás v apartmánu velká akce s názvem pečení. Naštěstí je nás hodně a tak nakonec

sobota 19. března 2016

Kávu si osolím o trochu víc, jaderný zbraně a Santa Fe

Ráno vstanem a začínáme si uvědomovat, že tohle je poslední den naší skvělé výpravy. Je to trochu smutný, ale moc dlouho smutnit nevydržíme, protože o zábavu se ráno postará Adam. Chudák, ještě mírně rozespalej si totiž místo cukru do kafe nasype sůl a pozná to, až se napije.

Kuchyně našich hostitelů

Škoda, že naše cesta končí. Jsme už fakt sehraní, každej má v týmu nějakou funkci a tak už jsme zabalení raz dva a můžeme vyrazit na cestu. Ještě předtím však uděláme

pátek 18. března 2016

Málem ztracená sváča, domky ve skalách a motající se blondýna

Ráno se nasnídáme, namažeme svačiny a můžeme vyrazit. Hned v první ostřejší zatáčce však najednou něco pleskne Vildovi do bočního skla. Chvíli na to tupě zíráme, až nám dojde, že je to Vildova svačina, kterou si zapomněl na střeše našeho vozu a měl takový štěstí, že si uši igelitovýho pytlíku přivřel do dveří, takže sváča nebyla ztracena, ale pouze pleskla o jeho okýnko. Jako památku na tuto událost jsme po zbytek dovolené měli na jednom okýnku mastnej flek!

Vildova svačinka za oknem

čtvrtek 17. března 2016

Ze sněžnicové výpravy rovnou do kádě s horkou vodou

Ráno se nasnídáme a pak se jdem naskládat před dům i s jeho majitelem a uděláme tak památeční fotku na naše společný nocování. Pak uděláme menší zastávku u silničního mostu, kde jsme si před pár dny schovali balíček, kterej s náma nesměl putovat do Utahu a pokračujem vstříc dalšímu národnímu parku.

Fotka s Mikem a jeho velkým dřevěným domem

Naším bodem zájmu je pro dnešek park jménem Black Canyon of the Gunisson. Nejdřív se zastavíme na jedné moc pěkné vyhlídce a pak už pokračujem do

středa 16. března 2016

Jízda smrti, kaňony a jízda smrti podruhé

Ráno vstaneme a vydáme se směrem do národního parku Canyonlands. Je tu však jeden problém a tím je neskutečná bolest, kterou mi způsobuje právě rostoucí osmička. Problém je však záhy vyřešen, protože Vojta má u sebe nějakej speciální prášek od bolesti. Je to sice trochu driák, avšak po chvilce o bolesti (a skoro ani o sobě) nevím. Trošku průser však je, že zrovna já řídím. Jsem po prášku ve velice uvolněné a mírně nezodpovědné náladě, avšak mám pocit, že řízení mi jde od ruky skoro jako bych se narodila s volantem v ruce. Spolujezdec Vojta si po chvíli všimne mýho tupě zírajícího výrazu, kterýmu se zasměje a nechá mě řídit dál. To mám ale důvěru.

Spokojený holky vzadu v autě s kytárou

Nakonec živí a zdraví dorážíme do Canyonlands (země kaňonů) a navštěvujeme nejvzdálenější bod parku, kterým je Grand View overlook (1853 m n. m.). Uděláme tam menší

úterý 15. března 2016

Všude samý oblouky z písku a noc strávená ve srubu

Ráno se vzbudíme a autem jedeme jenom chviličku a už se objevujeme v Arches National Park. Arches znamená v překladu oblouky a je to opravdu příznačnej název, jelikož naše matka příroda v tomhle parku vytvořila pomocí eroze krásný scenérie v podobě obrovských oblouků z pískovce. Oblouky tady začaly vznikat už před 300 miliony let, kdy byla celá oblast zalita slanou voda. Ta se střídavě vypařovala a oblast byla znovu zaplavována, až z toho vznikly tyhle překrásný útvary.. 

Taková ta rodinná pohoda v autě

Naše první túra směřuje k tomu nejslavnějšímu oblouku, kterým je Delicate Arch. Pěší výlet je to docela dlouhej a asi tak v polovině potkáme

pondělí 14. března 2016

Colorado National Monument, stádo jelenů a thajská večeře

Když ráno vstanem, vemem zásoby jídla a jdeme se nasnídat k holkám, který už pro nás mají připravenou překapávanou kávu. No připadáme si jako v intercontinentálu. Po jídle vyrazíme k naší první zastávce, kterou je Colorado National Monument. Je to takovej malej park s různýma kaňonama, prohlubněma, dírama a skaliskama, takže je zase co obdivovat.

My s kaňonem v zádech

neděle 13. března 2016

Sněhem nesněhem až k zamrzlým jezerům v Rocky Mountains

Ráno vstanem a co na nás nečeká. Z okna motelu máme nádhernej výhled na hory Colorada, který jsme včera díky tmě ani neviděli. Je to fakt hezký a tak s chutí pokračujeme do recepce na snídani, kde se pořádně natláskáme, aby nám to vydrželo na co nejdelší čas. Na cestu si ještě vemem sušenky s chedarem a burákovým máslem a alou na výlet. Teda ještě předtím musíme natankovat a já se chopím své oblíbené činnosti, a tou je umývání předního skla.

Když něco dělám, tak pořádně!

Při vstupu do národního parku Rocky Mountains koupíme Annual Pass za 80 dolarů, což je opravdu výhodná koupě. S tímhle pasem pak můžete cestovat po

sobota 12. března 2016

Nejvyšší vrchol celé cesty a návštěva pivovaru Coors s ochutnávkou piv (mnoha piv)

Ráno se probudíme, nějak se vystřídáme v koupelně a dokonce dostanem od hostitelů kafe. Rozloučíme se s něma a vyrážíme na první atrakci, kterou jsou Garden of the Gods (Zahrada bohů). Všude okolo sebe vidíme červený skály a mezi nima i stejně červený domečky. Jsme z toho docela unešení a to ještě ani nevíme, co nás čeká další dny! Normálně tam na zemi rostou kaktusy, z čehož máme taky zážitek a všecko si pořád fotíme. 

První skupinová selfie!

Jak se procházíme dál, vidíme taky nějaký horolezce snažící se vyšplhat na vrcholky těchto špičatých červených skal a vypadá to docela nebezpečně. Taky slyšíme prazvláštní

Začíná Springbreak, tak hurá do Colorada!

Tak je to tady! Dlouho očekávaný jarní prázdniny neboli Springbreak jsou konečně tady a my tak můžeme konečně vyrazit za hranice našeho placatýho a poněkud nudnýho Kansasu! Plány máme velký, konec konců jsme se dokonce i několikrát sešli, abychom si ujasnili, kam pojedeme, kde budeme bydlet, kde půjčíme auto a tak. No a naše plánování se rozhodně vyplatilo, protože celej výlet se nesmírně vydařil.

 A teď to všechno nacpat do kufru

Je pátek odpoledne a jsou 3 hodiny. Naplánovaný bylo vyjet nejpozději ve 2, ale díky pár zmatkům teda vyjíždíme o něco později. A aby bylo všem jasný

neděle 6. března 2016

Fake Patty´s Day aneb jedinej den v roce, kdy se může pít na ulici

Dlouho očekávaná oslava dne Sv. Patrika je tady! Já ji teda až tak neočekávám, protože myšlenka pití alkoholu od rána do večera mi zas nepřijde jako tak velká zábava. Nicméně tady v Manhattanu je to velká událost, dokonce se sem sjíždí studenti i nestudenti z různých končin. Sv. Patrik se normálně slaví 17. března, ale jelikož tou dobou zde budou týdenní jarní prázdniny, musí se to oslavit už teď, dokud jsou všichni ve městě. 

Všichni jsou v zeleným a všude je spousta lidí

Já se rozhodnu, že se rozhodně nebudu celej den jen poflakovat a popíjet, a tak ráno dělám věci do školy a pak jedu na kole nakupovat do Wallmartu. A musím říct, že je to teda pěkný šílenství. Cestou se mi motají všichni