Porto Palermo, Lukove a Saranda na jeden zátah

Ráno se musíme sbalit a opustit naše útočiště v Himare. Domácí Nikolla s náma jde ještě koupit typickou albánskou specialitu – fíkové kolečko, který vypadá jako černej koláč a je uplácaný z rozemletých fíků. Ani nevím, jak se to jmenuje, nicméně chutná to dobře, a tak se rozhodneme dovézt něco domů i jako suvenýr z cest. Pak už se s náma oba domácí rozloučí a my pokračujeme v  naší cestě.

Výhled na moře z pevnosti Porto Palermo

Naší první zastávkou je pevnost Porto Palermo. Hned u cesty je slušný parkoviště, kde necháváme auto, a pak už jdeme po svých na poloostrůvek, kde se rozkládá tenhle pěknej hrádek. Byl založen už kdysi dávno Benátčany, i když se prej všude mylně píše,

Hrad Himare a pláž Jale v Albánii

Ráno se vzbudíme plní energie po včerejším odpočinkovým dnu a vyjedeme autem do serpentin a zastavujeme ve starém Himare u starobylého hradu. No hradu. Je to spíš taková lepší zřícenina, vše se dá projít zvenku a vstupný se tam neplatí. Musíme trošku do kopce, ale výhledy od hradu stojí za to. Procházíme mezi ruinama a kocháme se výhledama na pláže pod náma.

Castle of Himare - zbytky hradu v městečku Himara

Pak už se pomalu vracíme k autu a máme v plánu pokračovat na jednu z hezkých pláží u Jónského moře jménem Jale. Po cestě ale uvízneme v mírné zácpě, protože hlavní silnicí jede černá dodávka s otevřeným kufrem a za ní

Den na pláži Livadhi v Albánii

Po včerejším náročným dnu se dneska rozhodneme si trošku odpočinout, a tak vyrážíme pěšky do centra Himare, což je asi 10 minut chůze a jdeme omrknout, co nám tohle městečko nabízí. Je tu spousta kavárniček a restaurací a taky stánků s blbostma. Jelikož máme v plánu jít na pláž, rozhodneme se investovat do koupě nafukovacího lehátka. Všude nám to přijde dost drahý, až nakonec v jednom obchůdku narazíme na takový trochu šunt růžový lehátko asi za 120 Kč a tak je od této chvíle naše! 

Výhled na městečko Himare

Pak už se vydáváme na pěší túru po pobřeží a naším cílem je pláž Livandhi, která je asi 5 km severně od města. Nejdřív procházíme kolem podivných obydlí a pak už se objevujeme u liduprázdných lesíků a křovin, kterýma se prodíráme blíž k cíli. Ke konci se nám nějak podaří ztratit cestu,

Ardenica, Apollonia a silniční dobrodružství v Albánii

Dneska nás čeká dlouhá cesta, celkem skoro 200 km jízdy, což se nemusí zdát jako taková hrůza, nicméně čas téměř 4 hodiny, kterej odhadujou mapy je docela děsivej. Nakonec nám to času zabere ještě víc, jelikož se dostaneme i na cesty, kde se nedá jet rychleji jak 10 km v hodině, ale o tom později.

Výletníci v Albánii

Vyjedeme z našeho ubytování a první zastávkou je městečko Ardenica, kde parkujeme a jdeme se podívat do místních obchůdků. Máme chuť na místní ovoce, a tak pořizujeme 2 citróny a 1 kaki. U ničeho nejsou ceny, a jako už několikrát se nám stane, že na nás prodavačka vychrlí na místní poměry docela

Cesta z Budapešti do Albánie

V pondělí v 11 večer nasedáme do žlutýho autobusu Regiojet a kolem půl šesté ráno se objevujeme v Budapešti na nádraží Kelenföld. Jelikož je ještě tma a zima, zalízáme do nádražní budovy, kde si čteme a vyčkáváme východu slunce a tím pádem i světla a tepla. Před sedmou vyrážíme na velkou procházku Budapeští! Jdeme podél hlavní cesty Etele útca, kde je spousta malých obchůdků, ale všechno je zatím ještě zavřené. Dojdeme až k zátoce na Dunaji, kde je moc krásnej park. Zrovna se tam natáčí film, tak možná budeme v Maďarské televizi. 

Zátoka na Dunaji

Dojdeme až do čtvrti Infopark, kde je takový centrum kanclů všech velkých firem a zastavíme se v kavárně Double Delight, kde si dáváme kávu a dortík. Na maďarský poměry je to tam