Cesta do Mnichova, Ruská kámoška a prokecaná noc

Sotva jsem se vrátila domů z cyklodovči, čekalo na mě další dobrodružství v podobě návštěvy mojí kamarádky Adély v Mnichově. Áďa tam pracuje v lékárně a už delší dobu jsme měly domluvený, že to tam za ní přijedu omrknout. Ani jsem si nestihla vybalit věci ze skončené dovolené a už jsem měla vyrážet na další. A to byl důvod, proč jsem na cestu nebyla zrovna moc připravená. Asi dva dny před odjezdem jsem zjistila, že autobusy do Mnichova jsou docela drahý, a tak jsem se začla poohlížet po nějakým Blablacaru. (Blablacar je služba, kdy se s někým můžete svízt (nebo naopak někoho svízt) a ušetřit tak náklady na cestování.) 

 Inter Apotheke, kde pracuje Adéla

Ve středu večer jsem se teda domluvila s jedním Němcem, že mě sveze do Mnichova. Ve čtvrtek ráno jej teda čekám na Hradčanské a dozvídám se, že v autě s ním nepojedu sama a že je nás dokonce
6 holek – 2 Češky, 2 Australanky, 1 Ruska a 1 Skotka. Po cestě s holkama docela kecáme a když vystupujem v Mnichově u metra Frottmanig, máme s tou Ruskou, jejíž jméno je Marina stejnou cestu na nádraží. Po cestě  se dozvídám, že má sraz s jedním kámošem až k večeru a tak se rozhodujem, že si město projdeme společně. Nejdřív si házíme věci k Áďě do lékárny, která je hned u nádraží a pak  se vydáváme do centra.

Jdeme kolem nějakých památek, který vypadají spíš jako z Řecka než z Německa a pak pokračujeme do English Garten, což je takový velký park, kde je spousta sportujících lidí, psů a kachen. Pak se rozhodujeme dojít ještě k řece Isar, kde však strávíme jen chvilku, protože Marina už musí na sraz. Ještě se společně fotíme, a pak už se naše cesty rozdělují.

 V Mnichově s Marinou

Zůstávám teda ve městě sama a ještě mi zbývá nějakej čas, než Áďu pustí z práce. Mám ale její tramvajenku a jelikož mi začíná být zima a stejně už mě bolí nohy, tak se jí rozhoduju náležitě využít a jezdit tramvajema, kde se jen dá. Na konec pracovní doby pak dorážím zpátky do lékárny, odkud společně s Adélou pokračujeme na koleje, kde Áďa bydlí.

Jen si odložíme věci a už pochodujeme do obchodu nakoupit nějaký jídlo na dny budoucí. Po návratu z obchodu si ještě musíme udělat svačiny a nějak zajistit dopravu na náš výlet. Chystáme se totiž do městečka Garmisch – Pertenkirchen, odkud budem podnikat turistický výpady. Po nějakým tom hledání konečně nacházíme levnej bus a tak kupujem tikety na Meinfernbus za pouhých 6 Eur na osobu!

Po vyřešení všech našich starostí se konečně chystáme ulehnout, ale ještě „chvíli“ kecáme. No jo, neviděly jsme se pár týdnů, tak některý věci potřebujou pořádně probrat! Škoda, že budík je natočenej na 5:15… no nic, dospíme se v autobusu.