Je tady první den naší dovolené, kdy jsme se rozhodly my tři holky vyrazit spolu na prodlouženej víkend do Podkrkonoší. Ráno si sbalíme pár švestek, sednem do auta a míříme po liberecké dálnici na sever a pak sjíždíme na Loučeň.
Podzimní zámek Loučeň
To je naší první zastávka, kterou vybíráme proto, že chceme navštívit zámek Loučeň s jeho přilehlýma labyrintama. Zaparkujeme hned u zámku a jdeme se zeptat
na prohlídku, která však bohužel právě odešla a další se koná v 15:00. A tak zatím volnej čas využijeme k prozkoumání zámeckých zahrad.
Mimi v labyrintu
V okolí zámku je dokonce 11 labyrintů a bludišť, který se rozkládají na poměrně velké ploše, takže si člověk udělá i slušnou procházku. Najdete tady labyrint travnatý, kamenný, písmenkový a bůhví jaký ještě. Bludiště tady mají buxusové, tisové či palisádové.
V jedné z uliček tisovýho bludiště
Víte vlastně, jakej je mezi labyrintem a bludištěm rozdíl? Labyrintem vede jediná cesta, byť pořádně klikatá, kdežto v bludišti narazíte na spoustu rozcestí a ne každá cesta vede k cíli. Neboli v bludišti můžete zabloudit. Což se nám taky povede. Bezkonkurenčně nejlepším je za nás tisový bludiště, který už je tak vzrostlý, že opravdu nevidíte, v jaké uličce se zrovna nacházíte. Je opravdu velký a navíc jsou v některých cestách železný brány, takže snadno můžete narazit na slepou uličku. Je tam taky dřevěná vyhlídka, z které vidíte na celý bludiště a můžete se tak líp zorientovat. Snad jen díky tomu se nám pak podaří dostat ven.
Ztraceni v bludišti
Šťastni, že jsme se dostali z bludiště ven jdeme náš úspěch oslavit do vyhlášené restaurace U Otomanských. Musíme nabrat síly, než začne zámecká prohlídka, a tak si objednáváme hovězí líčka a selskou baštu. Oboje je naprosto vynikající, jde vidět, že kuchař to nedělá poprvé, všechno je geniálně dochucený a má to šmak. Obsluha je taky moc milá, jídlo stojí pár korun, můžeme doporučit všema deseti. Není to žádná luxusní restaurace, ale pochutnáte si náramně.
Medvěd na cestách
Pak už se blíží třetí hodina a je čas vyrazit na zámek. Průvodce je dokonce dobově oblečen a je do celé věci nesmírně zapálenej, takže má prohlídka svoje kouzlo. I přes moje mírný obavy zvládneme zámeckou prohlídku i s osmiměsíčním mimi, který hned na začátku (asi samou nudou) usne v nosítku. Takže se není potřeba nijak omezovat, všechno se dá dělat i s dětma!
Po prohlídce sedáme do auta a jedeme do Arnoštova, kde máme rezervovaný ubytování v penzionu Pod vyhlídkou. Penzionek je to fakt krásnej a jelikož není víkend a navíc je říjen a turistika moc nekvete, tak se stane to, že jsme v celým objektu úplně samy.
Pohoda v penzionu
Večer strávíme povídáním a hraním karet. A kdo by sem chtěl jet, tak večery tímhle stylem nejspíš stráví taky. Jelikož je penzion úplně uprostřed ničeho a Arnoštov je fakt konec světa, kam vede jedna uzoučká asfaltová silnička, tak tu moc nečekejte signál ani silnou wifi. Takže takovej trochu digitální detox, což je moc fajn.
Ubytování: penzion Pod vyhlídkou
Trasa autem: 125 km, 2 hod
Mapa trasy z Prahy přes Loučeň až do Arnoštova
Žádné komentáře:
Okomentovat