Ráno opět vyrážíme na snídani, kde kromě ostatních dobrot dostáváme každej ještě míchaný vajíčka, kterých je tak 5, takže to fakt nejde sníst. Tohle je fakt jedna z nejlepších kuchyní v takových těch penzionkách, kam jezdíme. No a po snídani se sbalíme a vyrážíme busem do Žďáru nad Sázavou, kde vystupujeme u zámku a jdeme navštívit Muzeum nové generace.
Ve Žďáru na Zelené hoře opět v hezkém počasí
Na muzea normálně moc nejsme, ale tohle interaktivní a moderní muzeum má tak dobrý hodnocení, že ho prostě musíme vyzkoušet. Vstupný je teda docela vysoký (160 Kč za dospělýho), ale snad
to bude stát za to. Hned na začátku dostaneme audioprůvodce a celým muzeem si procházíme sami. Ve sluchátku je nahraných spousta příběhů, jak zámek vznikl, o stavbě, o mniších a já nevím čem všem. Zprvu nás to dost upoutá, ale nutno dodat, že muzeum je obrovský a asi tak po hodině už se to dost oposlouchá a pak už si vybíráme jen ty zajímavý stanoviště a nepouštíme audioprůvodce na každým rohu, jinak bysme z toho chcípli.
to bude stát za to. Hned na začátku dostaneme audioprůvodce a celým muzeem si procházíme sami. Ve sluchátku je nahraných spousta příběhů, jak zámek vznikl, o stavbě, o mniších a já nevím čem všem. Zprvu nás to dost upoutá, ale nutno dodat, že muzeum je obrovský a asi tak po hodině už se to dost oposlouchá a pak už si vybíráme jen ty zajímavý stanoviště a nepouštíme audioprůvodce na každým rohu, jinak bysme z toho chcípli.
Nějaký momenty z muzea ve Žďáru nad Sázavou
Musím přiznat, že jsem od muzea čekala trochu víc, hlavně že bude víc interaktivní, že se tam člověk bude moct víc zapojit nebo tam budou nějaký hry a hádanky. Celá interaktivita vlastně spočívá v tom, že máte audioprůvodce a občas někde něco svítí. Na druhou stranu musím prohlídku hodnotit pozitivně. V muzeu toho je spousta a člověk se dozví fakt hodně informací. Ale přirovnala bych to spíš ke klasickýmu muzeu než k něčemu extra interaktivně modernímu.
V muzeu strávíme skoro celý mládí a při odchodu jsme patřičně vycucaní. Nejvyšší čas na procházku krásným zamlženým a mrazivým okolím. Jdeme se podívat k poutnímu kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, kterej je na seznamu UNESCO. Už jsme tam byli někdy dřív, a tak to pro nás není tak dechberoucí, zvlášť v tomhle počasí tam zbytečně neokolkujeme a radši nastoupíme na červenou značku a podél řeky si to míříme do centra.
Spokojenost v místní hospůdce
O náměstí nám zas až tak nejde, z muzea jsme vyhladovělí a tak míříme do restaurace jménem Süssův hostinec. Ano, je to trochu pajzlík, ale vaří tam výtečně. Trochu jsme při vstupu měli strach, že to nemůže být dobrý, když je to tak levný, ale opak je pravdou. Takovou poctivou domácí kuchyni už jsme dlouho nezažili. Jak říkám, není to žádnej luxusní podnik, ale český klasiky jako vepřo knedlo zelo nebo ptáček s rýží tady opravdu umí.
Socha Charlieho Chaplina ve Žďáru nad Sázavou
Pak už jdeme to skvostný jídlo trochu vychodit a máme namířeno k další Olšiakově soše Charlieho Chaplina. Je přímo v centru Žďáru nad Sázavou a stejně jako ostatní jeho sochy je moc povedená. Odtud už pochodujeme na nádraží, kde jsme zbytečně brzo. A ať nemusíme tak dlouho čekat, jdeme nakoupit hned vedle do Kauflandu, abysme pak nemuseli do obchodu v Praze, kde nás na bytě čeká prázdná lednička. Náš třídenní výlet je u konce a my se můžeme těšit na další!
Trasa pěšky: 4 km, 1 hod 10 min
Mapa naší pěší trasy po Žďáru nad Sázavou
Žádné komentáře:
Okomentovat