Ráno vstáváme v 6 a busem se dopravujeme na hlavní nádraží, odkud pokračujeme rychlíkem až do Žďáru nad Sázavou. V kupé, kde máme rezervaci s náma jede nějakej smraďoch, ale co se dá dělat, nezbývá než to přežít. Na nádru ve Žďáru objevujeme super kavárničku, kde si kupujeme jednu z nejlepších marokánek, který jsme kdy měli a s pochoutkou v ruce upalujeme na další nástupiště, kde přesedáme na vlak do Sázavy u Žďáru.
Ve vlaku do Sázavy u Žďáru
Když vystupujeme, není úplně nejlepší počasí. Mrholí, je zataženo a celou krajinu zakrývá mlha. Ideální počásko na procházku. Ale nás samozřejmě nic nezastaví, plán je plán a ten se musí dodržovat! Vyrážíme tedy po modré směrem do obce Hamry nad Sázavou a první zajímavostí, kterou potkáváme je
obrovská socha mamuta. Je od umělce Olšiaka, kterej jich po celým okolí udělal mraky a ještě následující dny je budeme potkávat. Na tomhle webu je poměrně hezká mapa, kde všude se sochy dají najít.
Kavárna na nádraží ve Žďáru nad Sázavou Socha Mamuta od Olšiaka
Cestou míjíme krásně meandrující řeku až dorážíme ke Šlakhamru. Dříve objekt, který fungoval jako mlýn a dnes je tu muzeum, který má být dost interaktivní a člověk si tam může vyzkoušet nejrůznější činnosti, jak se dělávaly v minulosti. My jsme tady ale v blbou dobu, v listopadu a ještě v tomhle pochmourným počasí tu žádní turisti nejsou, a tak muzeum samozřejmě není v provozu. Tak snad někdy příště.
Na turistické cestě u Šlakhamru
Jen o kousek dál za kopcem nás čeká další zajímavost - přírodní památka Rozštípená skála, což je skalní blok, ve kterým v jednom místě vznikla rozměrná puklina široká asi 2 metry. Vypadá to moc hezky, puklinou člověk může projít, udělat si tam nějaké dobrodružné foto a zase pokračovat dál.
V Rozštípené skále na Žďársku
Po červené pak pokračujeme dál a narážíme na historickou hranici Čech a Moravy. Opodál stojí figurína celníka a celý tohle místo je tak nějak prapodivně kýčovitě vyzdobený. Ale tak na druhou stranu tu aspoň něco je a cesta do další vesnice nám rychleji utíká. Odpoledne tedy dorážíme do Velké Losenice, kde nacházíme Restauraci u tenisových kurtů. Ano tohle je název a skutečně se nachází u hřiště na tenis. Tam si dáváme polívku, topinku a pivo. Není to špatný, ale taky nic extra, nicméně v tomhle chudým kraji jsme rádi aspoň za tohle. Taky si tam kupuju pohled a moc milá paní číšnice mi k němu navíc dá ještě pexeso. No paráda!
Historická hranice Čech a Moravy
Abysme nemuseli čekat na bus venku, míříme do místního krámu Flop, kde nakupujeme nějaký věci na zítřejší sváču a pak už míříme busem zpátky do Žďáru nad Sázavou, kde tak tak stíháme bus do Škrdlovic, kde máme rezervovaný ubytování. Nejsme takový paka, abysme jezdili furt tam a zpátky, ale v tomhle okresu je centrem Žďár a kdo nejede přes Žďár jako by nebyl. A proto všechny cesty vedou do Žďáru a ne do Říma a okolní vesnice prostě mezi sebou nejsou spojený.
Postřižinský pivo v restauraci ve Velké Losenici
Navečer se konečně objevujeme ve Škrdlovicích, kde zamíříme do našeho penzionu. Pokoje jsou tam hezký a čistý, personál je moc ochotnej a mají tu dokonce kulečníkovej stůl zdarma, kterej nikdo nevyužívá. Asi taky proto, že je penzion téměř prázdnej. Ale naštěstí jsme tu my a nenecháme chudáka kulečníka o samotě a ještě před večeří si dáme jednu partičku. Večeře je naprosto geniální, vývar a kuřecí maso s rýží. Jde vidět, že na jídle nikdo nešetřil a kuchař se opravdu vytáhl. Moc nám chutná a s plnýma břichama jdeme ulehnout ke spánku, abysme byli odpočatí na zítřejší dobrodrůžo.
Trasa pěšky: 9 km, 2 hod 40 min
Mapa našeho výletu v okolí obce Hamry nad Sázavou
Žádné komentáře:
Okomentovat