sobota 6. června 2020

Po stopách Bohumila Hrabala se zastávkou na divočáka se šípkovou a se zelím

Sobota s sebou nese jedinej úkol, a to jet na výlet. To nemáme nejmenší problém splnit, a tak ráno my tři nasedáme do auta a míříme do Sadské, kde parkujeme skoro na náměstí a čekáme jen asi tři minuty, než přijede bus, v kterým je zbytek výpravy.

Dnešní výprava do Sadské a okolí

Celkem je nás šest, což už je hezká procházková partička a můžeme tedy vyrazit na náš plánovanej okruh. Začínáme po žluté turistické značce, která nás vyvede ze Sadské a po chvíli chůze nás dostane až k vodní ploše s názvem jezero Sadská. V létě se tu prý dá i koupat, ale my teda nemáme úplně koupací počasí, a tak zůstaneme jen u výletu. 

Naše cesta pak vede podél Labe a zanedlouho dorážíme do vesnice Hradištko. Tam nás hned na začátku vsi vcucne Hospoda U Kocánků. Přece jen, už jsme nějakou chvíli na cestě a chtělo by to nějaký občerstvení. Já si dávám polívku, ostatní většinou pivo a po krátkým zastavení můžeme zase o kus dál. Naším dalším cílem je totiž Kersko-hradištský menhir. Abychom jej viděli, musím dokonce na chvíli sejít z trasy a pak se tam zase vracet a popravdě zas tak z něj nadšeni nejsme. Je to prostě takovej menší šutr zapíchlej v zemi. No ale viděli jsme ho!

Kersko-hradištský menhir - spíš menhírek

Pak se napojujeme na naučnou stezku Bohumila Hrabala a užíváme si celej tenhle přírodní park Kersko - Bory. Název Kersko asi kde komu něco připomíná a není to náhoda. Je to skutečně ta osada z filmu Slavnosti sněženek. A není to jen místo z filmu, Bohumil Hrabal tady skutečně žil v jedné z chat, u které je dnes cedulka s informacema. A toto je ona, Hrabalova chata.

Chata Bohumila Hrabala v Kersku

Pak nás stezka zavede až k Josefovu pramenu, kde si načepujeme trošku vody do flašky a můžeme směle pokračovat dál. Jak stoupá hustota turistů, tak je nám jasný, že se blížíme k vyhlášené restauraci Hájenka Kersko. Za celou dobu jsme nepotkali skoro ani živáčka a teď u restaurace je aut jako blázen. Moc se mi nelíbí, jak je to profláklý a všichni sem dorazí snobskýma autama udělat si fotku na Instagram, ale co už. Když si chce dát člověk divočáka se šípkovou nebo se zelím, musí si holt počkat  než se uvolní místo, ale stojí to za to. 

Kanec se šípkovou i se zelím a lívance s borůvkama

Cestou kolem hájenky je v osadě Kersko fakt hodně chat. Na tom zas není až tak nic zvláštního, kdyby ale sem tam nebyl postavenej luxusní barák na tři patra s obřím pozemkem. A ještě zajímavější je, že je každej druhej na prodej. Jsou to fakt paláce a koncentrace takových domů uprostřed lesa nás docela zaskakuje a dokonce googlíme ceny, který jsou okolo 20 miliónů. No zajímavý to je, ale asi tady bydlet nebudeme.

Dřevěný zvířátka v Hájence Kersko

Hned po obědě nás bohužel zastihne déšť, v kterým musíme ujít ještě kousek cesty k hlavní silnici, kde už ale zalezeme do zastávky a čekáme na bus jedoucí do Sadské. Je to pár minut a objevujeme se zpátky na začátku naší trasy. Část výpravy nasedá do auta a jede domů na Břevnov, část počká na bus pro návrat do Prahy. Další parádní a hlavně tematickej výlet je za náma a já už přemýšlím, kam pojedem příště.

Trasa pěšky:13 km, 3 hod 30 min

Trasa našeho výletu


Žádné komentáře: