Tak jo, dneska je poslední neděle v měsíci, a to značí jediný, volný vstup do Vatikánu. Máme fakt štěstí, že zrovna v tenhle termín jsme na dovolené v Římě! Nebo si to aspoň myslíme. Do té doby, než dorazíme k Vatikánu a zjišťujeme, že je tam taková fronta, jakou jsme za celej svůj život neviděli.
Já ve Vatikánu
Z různých zdrojů víme, že s miminkem tam má člověk přednost a může přeskočit úplně všechny ve frontě, a tak se šineme k informacím, abychom si tuhle výsadu ověřili a případně dostali nějaký povolení. Tam je nám řečeno,
že sice tohle právo máme, ale jen v případě, že není poslední neděle v měsíci, kdy je vstup zdarma. Tudíž naše štěstí se rázem obrací v neštěstí a návštěva Vatikánu nás nejspíš mine. Nikdo z nás totiž na tuhle frontu nemá nervy. A zas takoví nadšenci nejsme, abychom to museli vidět za každou cenu.
že sice tohle právo máme, ale jen v případě, že není poslední neděle v měsíci, kdy je vstup zdarma. Tudíž naše štěstí se rázem obrací v neštěstí a návštěva Vatikánu nás nejspíš mine. Nikdo z nás totiž na tuhle frontu nemá nervy. A zas takoví nadšenci nejsme, abychom to museli vidět za každou cenu.
Podíváme se proto jen po Svatopetrském náměstí s velkým obeliskem uprostřed, a to nám holt z Vatikánu musí stačit. Nebo vlastně ejhle, ještě vlezeme do budky, na které je napsané Post a jsou to jediný dveře v širokým okolí před kterýma se nestojí fronta. A tak vejdeme dovnitř a zjišťujeme, že se nacházíme na nejspíš nejmenší státní poště na světě - Vatikánské poště. S nadšením kupujeme pohledy, tohle se bude do mé pohlednicové sbírky hodit.
Pravá italská zmrzlina
No nic, opouštíme Vatikán a jdeme si spravit chuť do kavárny Portofino, kde si dáme zmrzku, která je naprosto dokonalá. Má v sobě tolik ořechů, že to snad ani není možný. Určitě tuhle příjemnou zastávku můžeme doporučit. Pak už máme namířeno do nádhernýho parku Villa Borghese, kde si trochu odpočineme a dáme piknik.
Piknik v parku Villa Borghese
Je tam spousta krásných stromů, palmy, zeleň, racci, no nádherná oáza přírody v tom velkým historickým městě. Moc si to tam užíváme a projdeme si to tam skoro celé, park je to obrovskej. Na konci je jezírko, kde plujou nějaký lodičky, jsou u něj kachny a dokonce i želvy.
My dvě v parku Villa Borghese
A tak se rozhodneme si jednu loďku taky půjčit. Máme strach, jestli nás tam s miminem pustí, ale zapomínáme, že tohle je Itálie. Žádný omezení, žádný pravidla! Nikdo nám nedá žádný vesty, neptá se nás, jestli umíme plavat, žádné věkové omezení neexistuje.... a tak si můžeme parádně užívat plutí na lodičce!
Na loďce v parku Villa Borghese v Římě
Plavba trvá 20 min, ale v pohodě to stačí, jelikož se jedná o fakt malý jezírko a cena za půjčení loďky je víc než přívětivá. 3,50 Eura za osobu s tím, že mimina neplatí. Takhle levnou atrakci v Římě asi jen tak nepotkáte. Proto je asi taky na člunech více méně pořád plno. Počasí je parádní a tahle projížďka je určitě nejlepším bodem dnešního programu.
Kapitán naší lodě
Pak už pomalu jedeme domů. Opravdu pomalu, jelikož tramvaj číslo 19, kterou jedeme z konečné Risorgimento, až k nám na ubytování jede skoro hodinu. Vzdálenost to není až tak velká, ale po cestě je asi osmsetpadesát zastávek. Tramvaj se ani nerozjede a už staví v další stanici vzdálené sotva 50 metrů. Ó můj bože. Navíc tramvaje jsou fakt starý hrkače, divíme se, že se to s náma po cestě nerozpadlo. No co bychom chtěli za 100 minutovej lístek za 1,50 Euro. Veškerý další info k lístkům na mhd v Římě hledejte zde.
Kávovar se dvěma šálky u nás na ubytování
Doma si dáváme pravou italskou kávičku z moka konvičky. Než však začnem vařit, musíme se my ostudy podívat na internet, jak se taková konvička vlastně používá. Takže si aspoň domů odvážíme novou dovednost a máme radost z lahodné vonící kávy. Pak si na večeři uklohníme mletý maso na rajčatech se semolinovýma špagetama a jdeme zalehnout.
Ubytování: AirBnb Řím
Žádné komentáře:
Okomentovat