Návrat k autu přes Črne jezero a Planinu pri Jezeru

Ráno se vyhrabeme z brlohu a naše cesta z 1700 m vede kolem Dvojneho jezera. Zase šlapeme ve sněhu v poměrně strmým svahu hned nad jezerem. Tady kdyby někdo uklouznul, tak je hned ve vodě. Vzhledem k tomu, že zatím každej den se Kubovi něco poštěstilo, všichni plni napětí očekáváme, kdy se Kuba vykoupe. Naštěstí cestu přežijeme bez újmy na zdraví. Cesta ubíhá jako po másle, stopy před náma jsou vyšlapaný, tak ani nemusíme hledat cestu. Navíc jdeme z kopce, tak nám to jde pěkně od ruky. Po cestě potkáme slovenskou rodinku, která se jde podívat k chatě, u které jsme spali a bloudí už na začátku cesty. Popřejeme jim šťastnou cestu a dorážíme až k Črnemu jezeru (1350 m), kde dáváme první pauzu. Máme pěknou vyhlídku na průzračný jezero a nad náma se tyčí skály do nesmírné výšky. 

Črne jezero - Triglavský národní park

Pak ještě musíme nastoupat posledních pár výškových metrů k místu jménem Bregarjevo zavetišče (1650 m), kde potkáme další lidi, tentokrát
polskou výpravičku o 4 lidech, kteří jdou nalehko na výlet. 

Další zastávka u chatrčí

Pak už je to jen 25 min k Planině pri Jezeru, kde je opět obrovská chata, opět zavřená. I tak se tam zastavíme na venkovním posezení a občerstvíme se z vlastních zásob. Pak už stále klesáme a postupně nás začíná opouštět sníh. Jen sem tam jsou okrsky sněhu a pak už ta bílá pokrývka zmizí nadobro. Jakmile se však zbavíme sněhu, začnou naše oblíbený polomy, a tak jsme zase jak na překážkové dráze. Naštěstí polámaných stromů není tolik, a tak se za chvíli objevujeme zpátky u Planiny Blato, kde jsme na začátku našeho výletu zanechali auto. 

Výhled na chatu na planině

Planina pri Jezeru

U auta se hezky převlečeme a sjedeme dolů do městečka Bohinj, kde zamíříme do infocentra. Tam nakoupíme pohledy a Kuba nějaký dárky pro Aničku. Hned vedle je i pošta a obchod, takže docela civilizace.

V civilizaci v městečku Bohinj

Jdeme se tam taky vyfotit k hezkýmu nápisu na kopečku, kde je socha čtyř horalů, kteří jako první pokořili horu Triglav. Možná jsem asi jedninej člověk, kterýmu to nedošlo, ale až z informační tabule se dovídám, že název Triglav vznikl ze slov tri glavy (tři hlavy), protože tam nahoře jsou takový tři jednotlivý vrcholky.

Socha horalů pokořujících Triglav

Pak už nasedáme do auta a vyrážíme směr Rakousko. Na hranici nám dokonce kontrolujou občanky, to jsme už docela dlouho nezažili. Každopádně projedeme bez problémů a těsně před Klagenfurtem se zastavíme na jídle v restauraci Pipapo. Název sice není úplně nejlepší, ale pizzu a burgry tam mají dobrý. Všechno je hezky čistý, příjemný a útulný. 

Závěr výletu v restauraci

Pak už nám zbývá se jen nějak dopravit do Grazu, kde máme vyhlídlej jeden kemp v blízkosti Schwarzlsee hned u letiště. Když ale na daný místo dojedeme, narazíme na zamčenou bránu a jelikož už je tma jako v pytli, ani žádnej kemp nevidíme. Zkoušíme ještě zajet do vedlejší uličky, ale tam narazíme na oplocení, který obkličuje runway a my jsme tak poměrně nedaleko řídící věži. Takže místo v kempu se objevujeme skoro na přistávací dráze. 

Ztraceni u letiště

Tady nejspíš nepochodíme a tak zvedáme krovky a míříme do dalšího kempu ve městečku Bad Waltersdorf. Přijíždíme ve 22:45 a kemp už má samosebou zavřeno. Naštěstí se dostáváme dovnitř, stavíme stany a uleháme k poslednímu sladkýmu spánku ve spacáku. Placení necháváme na ráno, až bude někdo v recepci. A takhle parádně zakončíme náš perfektní výlet!

Odchod z posledního kempu

A na závěr opět něco o trase. Tentokrát měří 11 km a dle map se dá zmáknout za 4 a půl hodiny. Je to po většinu času z kopce, takže taková hezká závěrečná procházka.

Trasa: Koča pri Triglavskih jezerih - Planina Blato