Příjezd do Slovinska a praktický info o chatách

Po dopoledních pracovních povinnostech slavnostně nasedáme v Praze do vlaku a za necelý dvě a půl hodinky se objevujeme v Brně na hlaváku. Tam urychleně přesedáme na osobák směrem na Modřice, kde už nás čekají Pajsi s Kubou. Naskládáme všechny saky paky do auta a vyrážíme na cestu. Přes Vídeň, Graz a Klagenfurt pomalu dorážíme do Slovinska. Tam to střihnem vedlejšíma silnicema, abysme nemuseli kvůli pár kilometrům platit dálniční známku a kolem půl dvanácté dorážíme do kempu Danica v Bohinjske Bistrici. 

Ráno v kempu před výšlapem

Na recepci už nikdo není a tak projíždíme dovnitř. Urychleně stavíme stany, protože lije jako z konve a kolem půlnoci
uleháme ke spánku. Budíka máme na 6, abysme mohli co nejdřív vyrazit na cestu a stihnout být na chatě dřív než přijde očekávanej déšť. 

V kempu Danica ve Slovinsku

To hlavní dobrodružství přijde až v následujících článcích! Kdyby ovšem někoho zajímala celá naše trasa, tak tady ten zázrak je!

Trasa našeho třídenního pochodu v Triglavském národním parku

Celej výlet pak přespáváme v zimních bivacích (slovinsky: zimska soba), což jsou takový místnůstky o pár postelích a dekách, který mají většinou kapacitu 6-10 míst a jsou otevřený pro zimní výpravy. Většinou jsou součástí nějaké velké chaty, kde si člověk normálně může zarezervovat lůžko, ale tyhle ofiko velký chaty jsou většinou otevřený až od června, což znamená, že teď v květnu máme smůlu.

Zimní bivaky nejsou žádnej velkej luxus, ale nesmírně si cením toho, že něco takovýho vůbec existuje, že je tam čisto a že tam člověk může úplně zdarma a pohodlně přespat. Fakt paráda. Seznam všech těchto bivaků i normálních chat je možno najít zde.

Mapka s chatama