Po včerejší né moc dobré noci v hamace jsem asi od půl páté vzhůru. Když vstane zbytek osazenstva, sejdeme se všichni v kuchyňce a připravíme si na snídani teplé kaše a fakt si pochutnáme. Sbalíme všechny věci a kolem půl deváté se vydáváme na cestu.
Příprava na cestu ve stanu
Namíříme si to hnedka k řece na naši oblíbenou cyklostezku, po které si to putujeme proti proudu a v podstatě se nemáme kam ztratit. Cestou nás obklopujou pole a pak už na nás vykoukne dětský hřiště. Odhazujeme bagáž, vysvobodíme dítko z kočárku a jdeme si hrát. Hřiště je ve tvaru lodi i s kormidlem a záchranným kruhem, vodní tematika hned na břehu řeky, fakt povedený.
Pěkný hřiště hned na břehu řeky a němečtí školkoví kamarádi
Jsme tam jen chvíli když v tom dorazí na hřiště celá školka. Čtyři učitelky, asi dvacet dětí a speciální kočárky se sedačkama, kam se vleze snad 4-6 dětí nejspíš pro případ, kdy začnou bojkotovat chůzi. Jsme pro ně velká atrakce, některý se za náma hned seběhnou a pozorujou nás a chtějí si s náma hrát. Přijde nám, že učitelky z toho moc radost nemají, ale to je jejich problém.
Každej musí přidat ruku k dílu
Pak už stejně nadejde čas jít dál, a tak vyrážíme dál po cyklostezce, míjíme obří továrnu v Heidenau a zanedlouho se objevujeme v městečku Pirna. Ihned zamíříme do hlavní ulice, která je posetá obchodama, kavárnama a vším možným městským vyžitím. Dorazíme až nakonec a zjistíme, kde je podle recenzí dobrý jídlo a ihned míříme do Yaylak Kebab Haus. Turci tam mají na výběr z milionu druhů kebabů za víc než příznivý ceny, a tak si objednáváme dvě jídla a čekáme, co dostaneme. Oboje je fakt výborný a my si pořádně nacpeme břicha.
Holky na kebabu
Jelikož jsme po cestě sem viděli bezva cukrárnu, kde bylo spousta lidí a dveře se tam netrhly, rozhodneme se tam těch pár set metrů vrátit a dát si zmrzku. Alfredo Eiscafé je fakt vyhlášenej podnik, je tam furt plno. Zaujmeme místo u stolečku ve stínu a dáváme si zmrzlinu. Na výběr jich je fakt mraky, cena něco přes Euro je taky skvělá. Můžeme jedině doporučit.
Cesta lesem je poněkud náročnější
Pak už je na čase přestat žrát a zvednout kotvy. Čeká nás poměrně velkej kopec, jelikož si chceme projít městečko, stavit se v obchodě a až pak se vrátit dolů k řece. Jdeme jednou zajímavou uličkou se starými domky, která je ve strmým kopci a pak už projdeme parkem a mezi rodinnými domy objevíme Kaufland. Nakoupíme další zásoby a pokračujeme v cestě. Teď je ale potřeba vrátit se dolů k řece, což není až tak jednoduchej úkol. Lesní cesta vede přes dost vrstevnic a nám je jasný, že tahle cesta bude asi náročná. A taky že jo. Musíme přenášet několik schodů, jet po úzké lesní cestičce a projíždět nejrůznější serpentíny, ale jako vždy to zvládneme.
Koupačka v řece
Pak už narazíme na asfalt a jede se nám zase úplně v pohodě. Jedeme podél Labe a míjíme vyhlášenou hospůdku Gasthof Obervogelgesang. Není to jen hospoda s letní zahradou, ale nabízí opět místo pro karavany, takže je to taky něco trochu jako kemp, ale lidi se stanama určitě neberou, a tak se ani neptáme a pokračujeme dál v cestě. Opouštíme Elberadweg a vydáváme se po úzké silničce strmě do kopce. Máme namířeno do obce Struppen, kde nás čeká opravdovej kemp.
V kempu ve Struppen
Když se tam konečně doplazíme, zjišťujeme, že nemají místo, respektive našlo by se tam pro nás poslední volný místečko mezi dvěma karavanama. Tak to berem, protože nikam jinam se už teď navečer přesunovat nebudeme. Zacvakáme 17 Eur a můžeme se vmáčknout mezi dva karavany. Je vtipný, že mezitím co se lopotíme se stanem, hlídáme dítě a snažíme se tam všechno tak nějak uspořádat, popíjí asi metr od nás postarší německej pár odrůdový víno ze skleniček. Pohlíží na nás jak na nějaký chudáky, co nemají peníze a přitom vůbec nechápou, že kouzlo kempování určitě není v tom, vzít si s sebou celej barák na kolečkách včetně televize. No nic, těm už to asi nevysvětlíme.
Barevný díry - největší zábava v téhle vesnici
Celkově je ten "kemp" takovej zvláštní. Je to jen oplocenej travnatej plac pro pár karavanů a vůbec nic jinýho tam není. Hřiště, hospoda, obchod, prostě nic. Každej si vlastně všechno přivez s sebou, jsme tu jediní ve stanu a nějaký zpestření bysme uvítali. Ono totiž na rozdíl od karavanu s kabelovkou té zábavy ve stanu moc není. Tak se jdem aspoň projít po vsi, kde teda taky nic není, ale narazíme aspoň na fotbalový hřiště s deskou na trénování gólů, v které si docela zablbneme a pak už jdeme zpátky do stanu a do hajan.
Trasa pěšky: 18 km
Ubytování: Camping Struppen
Trasa tohoto dne
Žádné komentáře:
Okomentovat